Měl jsem štěstí... nikdy neměl vážné zranění. Vykloubené rameno z basketbalu, nějaké výrony, pár zlomených malíčků na střední škole. Nic velkého. Až do letošního léta. Náhlá, ostrá bolest v druhém rameni. Zeptal jsem se své mámy (zdravotní sestry). Řekla: "Pracujte na tom." Zkusil jsem to. Nefungovalo to. Minulý týden jsem šel k ortopedovi: Zmrzlé rameno. Dali mi plán fyzikální terapie. Zpočátku mi to připadalo jako krok zpět. Dělal jsem drobné, opatrné protahování, když jsem se chtěl vrátit do normálu. Ale po týdnu? Už tak lepší. Připomnělo mi to, že někdy průlom není síla vůle, je to plán. Několik měsíců malých, řízených kroků může odhalit to, co vynucení nikdy neodhalí. Platí pro ramena. A také pro startupy. A k psaní knih.