Dnes ráno jsem se od svých rodičů dozvěděl velmi smutnou zprávu o Dustově úmrtí. Byla to teprve 3 letá štěňátko. Doktorka předpokládá, že to byl pravděpodobně virus, který chytila od jiného psa. Když jsme loni našli Dust, byla opuštěná a neměla kam jít. Vzali jsme si ji k sobě a mysleli si, že to bude dočasné, dokud jí nenajdeme nový domov. Ale téměř okamžitě jsme se do ní zamilovali. Stala se naším prvním psem. Nepřinášela do rodiny nic jiného než radost a smích. Život je někdy nespravedlivý, ale já si rád myslím, že Bůh potřebuje po svém boku své nejsilnější bojovníky. Nepíšu to proto, že bych chtěl soucit. Píšu to, abych vám připomněl, abyste si všimli věcí kolem sebe, které možná berete jako samozřejmost. Ať už jde o vztahy, zdraví, bohatství, majetek... Protože jednoho dne by mohli být odebráni během mrknutí oka bez povšimnutí. Nečekejte, až to budou vzpomínky, abyste si uvědomili, jak moc pro vás znamenaly. Pokud jde o tebe, Duste, děkuji ti, že jsi dělal společnost mým rodičům, když byly jejich děti pryč a snažily se najít lepší život.