O něčem přemýšlím a často přemýšlím o cestě, kterou většina "retailových" obchodníků v této kariéře absolvuje, včetně mé vlastní... V prvních letech diskrečního obchodování je běžné trávit nespočet hodin studiem technických konceptů, cenových akcí, profilu trhu, toku objednávek, struktur, vzorů, řízení rizik a čehokoli jiného... Postupem času se z obchodníků často stanou přinejlepším zkušení analytici, ale neustálá honba za nepolapitelnou výhodou pokračuje - stručně řečeno - "stále nelze obchodovat za hovno". Realita je taková, že obecný přístup a očekávání týkající se obchodního úspěchu jsou zásadně chybné a často oddělené od toho, jak fungují profesionální obchodníci, kteří se honí za nerealistickými zisky nebo očekáváními, což nevyhnutelně vede ke zklamání (pokud jste to ještě nevyhodili - např. 10. října). Efektivnější cesta je postavena na procesu, statistice a struktuře. Spíše než honba za novými strategiemi nebo indikátory se moje vlastní cesta posunula směrem k vývoji systematického rámce, který kvantifikuje výkon, řídí diskreční rozhodnutí a přináší konzistenci a jasnost do provádění obchodů a životního cyklu obchodu, je to nepřetržitá progresivní cesta, která nikdy doopravdy nekončí. Struktura mění náhodnost na opakovatelnost a psaní deníku se smysluplnými daty mění intuici v lepší rozhodovací proces. Většina maloobchodníků se z velké části učí od ostatních maloobchodníků a udržuje si návyky a přesvědčení, které omezují růst. Skutečná transformace začíná, když se na obchodování pohlíží profesionální optikou, s pochopením toho, jak profesionálové přistupují k riziku, výkonnosti a procesu. Jakmile se tato perspektiva změní, změní se i myšlení podle mého názoru a účel, za kterým jsem k této hře přistupoval. Přestanete doufat, že vyhrajete, a místo toho se naučíte, jak hrát. To je bod, kdy se obchodování začíná vyvíjet z chaosu v řemeslo. Jen nějaké sobotní toulky...