Doslova jsem nemohl být více nadšený z dílčího zaměření. Taneční hudba mi připadala bizarně sterilní a postupem času stále více sterilní Pracoval jsem na nějakých věcech pro jeho desku a doslova to působilo jako autistické sci-fi sračky na těch správných místech, jako by to opravdu působilo jako film, jako bych byl přímo v Neuromancerovi. Ale také je to opravdově euforické. Už je to tak dlouho, co jsem cítila euforii z taneční hudby, že jsem vlastně zmatená z toho, jak odhmotněná a statusově orientovaná hudba se může stát.